JAKÉ ENERGIE SKRÝVÁ ZEMĚ, PŮDA, KRAJINA ?

Poslouchali jste někdy půdu s trávou, stromy a keři, co vám chce říci? Nemyslím teď to, že ví, že je jí dobře v zářícím slunci, a výživu dostane z deště. Myslím to, že vám ráda odpoví na všechny otázky, když jí nasloucháte, protože ona ví …
Dostala jsem moc krásný a zajímavý úkol. A dostala jsem jej od člověka, od kterého bych to nečekala – od průmyslového velkopodnikatele a majitele mnoha hektarů půdy. Tento velmi vědomý muž se chtěl s úctou zeptat půdy, jak je pro ni vhodný jeho záměr stavět na ní. Jak se jim společně bude dařit, když koupí právě to místo a začne tam s průmyslovou výstavbou.
A tak jsem jela na všechna ta místa, kde bylo třeba se ptát… S úctou, pokorou, lehkým vzrušením a s otevřeností jsem se procházela kolem velikého pozemku. A místo ke mně začalo promlouvat: Ano, tady je to vhodné. Vztah k tomu pánovi i jeho záměru je tu v pořádku. Jen něco v pořádku nebylo. Můj tolik známý tik v ruce chtěl ještě cosi kreslit, a tak jsem začala. Nakreslil se podivuhodný obrazec, který kopíroval tvar pozemku a přes něj tryskala na jedné straně změť čar vycházejících z jednoho místa. Čáry pokrývaly celou polovinu pozemku. A k tomu přišla informace: Toky energie, zóny, kde by stavby neměly stát, stavějte tedy jen na druhé polovině. Děkovala jsem půdě za její vstřícnou a srozumitelnou odpověď.
Uprostřed krajiny na druhém z míst jsem měla zvláštní ztísněné pocity. To půda byla sevřená v nějakých sporech. Ptala jsem se a informace zněly: Velmi negativní nastavení současného majitele tu působí potíže, které by s prodejem nezmizely. Když to koupí náš vědomý a otevřený průmyslník, bude všechno muset velmi zdlouhavě řešit. Jsou to ale i jeho lekce, proto již teď je empatický ke všem těm potížím stávajícího majitele. Ano, bude tady moci realizovat své projekty, ale s velkými problémy… Opět jsem poděkovala.
Přijela jsem k poslednímu ze tří krásných lánů půdy, nacítila jeho energii, a ten ke mně promluvil ze všech nejpřekvapivěji. Slyšela jsem v uších silně větu: Pozemek nechce, aby se na něm stavělo! Hezké, ale proč? A dál znělo: Krajina to nechce. Už je tady domů dost. Pan majitel je ale v konfliktu – chce stavět a nic jiného ho nezajímá… Přijala jsem tyto informace a zeptala se, jaké jsou tedy vyhlídky. Ozvalo se: Příroda se podvolí záměru člověka, pozemek se stane brzy stavebním, ale ne pro něj. Musí si najít něco jiného… I tam jsem poděkovala.

A pak jsem všechno přetlumočila přesně tak, jak mi bylo v krajině vyjeveno. Náš vědomý a otevřený průmyslník se stal na chvíli rozpolceným. Jen na chvíli ztratil hlavu a odmítal informace přijmout. Po chvíli se však uklidnil a propojil, a začal povídat o tom, že vlastně to všechno už dávno cítí stejně. Zjistil, že projekt výstavby na první z parcel má opravdu jen na půlku pozemku, a to na tu půlku, kde nebyly podle kresby žádné energetické zóny. Potíže ve druhé krajině vlastně také má, vždyť je sám řeší s majitelem už téměř rok. A pozemek, který nechtěl, aby se na něm stavělo? Vždyť je nestavební, a tak nějak doufá, že si tam jednou postaví dům alespoň jeho děti…

Děkuji. Bylo to pro mě krásné, tolik poučné a tolik inspirující. Kolik problémů si člověk může ušetřit, když se zaposlouchá, projeví úctu přírodě, kterou chce měnit a ze které chce mít užitek. Děkuji za toho vědomého pána, který rozhoduje a ještě bude rozhodovat o mnoha místech v krajině. Je na správné cestě.