OTEVŘI SVÉ SRDCE

Jaromír vnímal velkou komunikační bariéru se svou partnerkou. Nežili spolu a trávili společně dost málo času, protože ona byla stále zaneprázdněná. A když už byli spolu, nemohl se zbavit dojmu, že ho jaksi nevnímá. Dostávalo se mu od ní méně pozornosti, než by si přál, ale povídat si s ní o tom nechtěl, předem to považoval za zbytečné.
Ukázalo se, že všechny vztahy, které dosud prožil, měly stejný vzorec. Partnerky neměly nikdy doma stání, on sám se také necítil šťastný a naplněný, žili vždy vedle sebe kvůli dětem či z jiného „rozumového“ důvodu, až se nakonec vždy vztah rozpadnul. Jaromír to vnímal tak, že ani s jednou z partnerek se nedalo komunikovat, protože mu nenaslouchaly…
Podívali jsme se na jeho dětství, které popisoval jako šťastné a harmonické, bez jakéhokoliv citového strádání. Kineziologie odhalila více. V jeho osmi letech jsme objevili situaci, kdy se celá jeho rodina přestěhovala z milovaného vesnického domu do městského bytu. Jaromír byl do té doby silně vázaný na své prarodiče, u kterých bydleli s rodiči a dvěma sourozenci. Byl zvyklý s nimi každý den trávit hodně času a jejich náklonnost fungovala oboustranně. Po neshodách rodičů s prarodiči se však rodina definitivně z domu odstěhovala a osmiletému chlapci najednou dědeček s babičkou chyběli tak, že si s tím neuměl poradit. Mladší sourozenci měli svůj svět a najednou tu nebyl nikdo, s kým by si mohl pohrát a popovídat. Maminku rozkol s rodiči velice mrzel, uzavřela se do sebe se svými pocity selhání a viny, že její zásluhou rodina přišla o zázemí. Otec začal pít a Jaromírovy bolístky už nikdo nechtěl poslouchat. A tak se tehdy uzavřel a od té doby už nikdy o svých pocitech nemluvil. S nikým. S rodiči, se sourozenci a pak ani v dospělosti se svými partnerkami.
Když pochopil příčinu svých dnešních problémů, mohli jsme s ní teprve začít pracovat. Dostal možnost se podívat na to, jak se jeho tehdejší rodina mění, když vyšel ven ze své ulity. S láskou se svěřil matce a pochopil dnešníma očima její tehdejší trápení. Pochopil, že on jako nejstarší může také stmelit sourozence, aby v novém domově drželi spolu a pomáhali si navzájem. Najednou vnímal svůj tehdejší svět úplně jinak. Pocity osamělosti, neporozumění a nepřijetí byly pryč. Uzdravil své jeho dávné vytěsněné emoční zranění. Díky tomu může začít se svými blízkými komunikovat úplně jinak, bez emoční zátěže.